Spinální myš

Postačí olovnice, úhloměr či krejčovský metr?

V rehabilitaci jsme zvyklí spoléhat na vlastní smysly, zkušenost a velmi jednoduché diagnostické instrumentárium. Již průkopníkům našeho oboru stačilo k úžasným objevům, které obdivujeme dodnes. Obstojí ale stejné vybavení i v prostředí moderní medicíny?

vzdelavani3Základní vybavení našich ordinací se od svých počátků opravdu téměř nezměnilo.  Úhloměr, olovnice, váha a metr bývají i dnes maximem vybavenosti. Lékaři se od fyzioterapeutů liší asi jen špachtlí, fonendoskopem a čelním zrcátkem. Minulost i přítomnost většiny medicínských disciplín naznačuje, že to nejpodstatnější není ve složité technice, ale možná naopak v jednoduchosti pomůcek a hlavně ve schopnostech interpretace zjištěného.

Nejspíše proto býváme skeptičtí vůči složitějšímu přístrojovému vybavení, které nás pro svou časovou náročnost spíše zatěžuje a posouvá většinou o pouhý krůček dopředu. Občas se ale objeví něco, co vyniká právě zmíněnou jednoduchostí, prostorem pro odbornou interpretaci a sílu myšlenek. Ani pak hlavní posun nepřichází hned, ale až když se novinku naučíme využívat plně a tak rutinně, že se nakonec spojí s naší odborností i s každodenní praxí.

Přesně to pozorujeme během jednoho z největších technicko-medicínských skoků pramenícího z laboratoře profesora Röentgena. Revoluci odstartoval nejen proto, že můžeme díky němu in vivo sledovat, co bývalo skryté pod povrchem, ale také proto, že získáváme obraz jako srozumitelný doklad.

V rehabilitaci se již před několika lety objevil také zajímavý přístroj, spojující velké množství dat do srozumitelného obrazu. Vlastně obsahuje všechna zmíněná elementární měřidla kromě váhy. Nečekáme od něj takový převrat jako u radiodiagnostiky, na malou revoluci má ale našlápnuto. Jde o zařízení schopné skenovat snadno a rychle tvar těla v prostoru. Jde o patentovaný princip, který si vzhledem k malým rozměrům zařízení a hlavní oblasti využití zvolil označení SpinalMouse a trefil se tak i do předního objektu zájmu rehabilitace, tedy do osového orgánu – páteře.

Jako fyzioterapeuti tvar páteře sice vidíme a popisujeme. Obtížná je ale míra shody hodnotitelů a zcela chybí doklad viděného. Jednu spinální myš získal Ateliér Fyzioterapeutů*cz k dlouhodobému testování a posouzení praktické i odborné využitelnosti v prostředí české rehabilitace. Vzhledem k jednoduchosti a časové nenáročnosti jsme již po prvních desítkách měření poměrně optimističtí. Máme ale i řadu připomínek, které nyní ověřujeme. Zdá se jasné, že navzdory pověstné švýcarské přesnosti a sofistikovanému analytickému programovému vybavení, nelze tímto přístrojem nahrazovat kineziologickou rozvahu. Právě otevření interpretačního prostoru nad konkrétními daty ale považujeme za hlavní výhodu SpinalMouse a vidíme ji jako zajímavé měřidlo v rukách terapeuta vybaveného rozumem a zkušenostmi.vzdelavani2

Sami pacienti/probandi oceňují možnost vidět tvar své páteře v různých výchozích pozicích, instruovaných fázích pohybu i známých cvicích. Podobně jako u RTG tedy pozorujeme fenomén obrazové srozumitelnosti. Pacienti přestávají být odkázáni pouze na plnou důvěru v naše oči a slovní popis nálezu. Naše slova přitom neztrácejí na váze, spíše naopak. Jak naměřený tvar, tak jeho softwarová analýza porovnávající naměřené hodnoty s referenčními průměry většinou odpovídají našim domněnkám nebo upozorňují na jemnější odchylky a naší diagnostiku zpřesňují. Velká očekávání vkládáme do možnosti komparace vývoje v průběhu RHB série.

Každá technika, včetně rentgenu, má ale i svá omezení. Těšíme se proto na kritický seriál referátů o tomto přístroji, který má šanci spojit zásluhy Stiborovy, Čepojevovy, Ottovy či Forestierovy a posunout je na vyšší i čitelnější úroveň.

Zdroj: http://www.fyzioterapeuti.cz

Redakce Fyzioterapeuti